Fabriciova mapa Moravy z roku 1569
Podle vysvětlivek na této mapě jsou Napajedla vyznačena jako malé město s tvrzí, na stejné úrovni jako Hradiště nebo Uherský Brod. Nejbližší velké město s opevněním je pouze Kroměříž. Malenovice, Zlín, Hulín a Holešov jsou - zřejmě omylem - označeny pouze jako vesnice. Další znázorněné lokality jsou Kurovice, Sazovice, Žeravice, Martinice, Fryšták, Lukov, Slušovice, Češice - což by mohly být Těšnovice u Kroměříže na cestě od Buchlova, Zdounky, Pozlovice (Sposlowitz), Bánov, Světlov, Osvětimany, Boršice, Písek, Kunovice, Hluk a Havřice (Hawerschitz). Kvasice jsou nesprávně zakresleny severovýchodně od Kroměříže a Tlumačov je zcela opominut. Z přítoků Moravy jsou vyznačeny zleva Rusava (zde nazývaná Olešnice), Dřevnice, Olšava, zprava Haná a pravděpodobně potok Salaška pod Velehradem. Na západě se k řece Moravě sklánějí výběžky Chřibů, jimž se tehdy říkalo hory Hříběcí, kterým dominují Velehrad a Buchlov. Na východě jsou znázorněna kopce vrchoviny, táhnoucí se až k Bylnici - které známe pod dnešním jménem vrchy Vizovické.
Značka městečka je doplněna schematickým znázorněním tvrze, městské brány, domu, kostela a budovy s vysokým štítem, která může představovat česko-bratrskou modlitebnu, která se v Napajedlích zachovala až do 17. století. Nejblíže Napajedlům je znázorněn klášter na Velehradě a nedaleký hrad Buchlov. Dnešní vzhled obou lokalit se až neuvěřitelně podobá zobrazení na této mapě. Obdobně pohled na Hulín zachycuje vysokou kostelní věž. Může tomu tak být i v případě Napajedel? Znal autor mapy náš kraj, kreslil svou mapu podle nějakých náčrtků? Z těchto souvislostí vyplývá, že by mohlo jít o nejstarší zpodobnění Napajedel.
Fabriciova mapa se dočkala několika dalších vydání. Obsah mapy se přepisoval z jednoho vydání do druhého,avšak původní znázornění měst, městeček a vesnic na dalších vydáním bylo nahrazeno pouze značkou. Na následujícím obrázku je mapa z roku 1629 kreslíře P. Koerla. Jedná se o klon Fabriciovy mapy, zachovává význam Napajedel a opakuje chybné zobrazení Zlína, Holešova a Hulína. Napajedelská brána mezi Horno a Dolnomoravským úvalem se rozestoupila - znázornění hor se vzdálilo, pravděpodobně kvůli čitelnosti mapy, od řeky Moravy směrem na západ a východ.
Komenského mapa Moravy z r. 1627
Dalším autorem, který vytvořil vlastní mapu markrabství Moravského byl světoznámý Jan Ámos Komenský. Vznikla v roce 1627 a autor ji věnoval Ladislavu Velenu z Žerotína, představiteli evangelických stavů. Napajedla jsou zobrazena tentokráte jako městečko se zámkem a s mostem přes řeku Moravu. Okolí městečka je nejsevernější oblastí při Moravě, kde se daří vínu. Značky vinohradů jsou vyznačeny pod výběžky Chřibů na západě i mezi Pohořelicemi a Bílovicemi na východě. Oproti předchozí Fabriciově mapě je značkou i jménem označen Spytihněv, Kudlovice, Otrokovice, Březolupy a Pohořelice (tyto pouze značkou s hradem - asi hradisko u Pohořelic.) Nad Malenovicemi na kopci je zakreslena značka zámku - malenovického hradu. Otrokovice jsou znázorněny i s tvrzí. Vedle kláštera velehradského se uvádí již i klášter ve Štípě. Zlín, Fryšták, Holešov a samozřejmě Kroměříž, Hradiště a Brod jsou vyznačeny jako města.
Přestože Komenský musel opustit vlast a jeho knižní díla byla na indexu, mapa Moravy byla znovu a znovu vydávána. Dnes bychom tomu řekli porušování autorských práv.
Mapa vlevo pochází z r. 1677 a kreslil ji v Praze Samuel Dvořák. Obsahově je téměř totožná s původním dílem Komenského V okolí Napajedel přibyly vinohrady východně od Březolup. Tečkovanou čárou jsou navíc vyznačeny hranice jednotlivých krajů.
Wischerova mapa Moravy (1692)
Dalším kartografickým dílem konce 17. století je mapa tyrolského císařského matematika G. M. Vischera (1628 – 1696). Mapa je velmi podrobná, obsahuje celkem 2533 sídel a rozlišuje celkem 14 různých mapových symbolů.
Hodnota mapy nespočívá jen v záznamu podrobných zeměpisných skutečností, ale i v doplňkové kresbě řady sídel, neboť Wischer byl zručný kreslíř a tyto miniatury v mapě mají značnou dokumentární hodnotu. V některých případech jsou jediným známých dokladem podoby sídla před koncem 17. století. Napajedla jsou zobrazena jako městečko se zámkem. Na schematické kresbě je znázorněn zámek (starý), věž kostela, opět budova s vysokým štítem a řada sousedících domů. V okolí jsou podobným způsobem zakresleny Kvasice (se zámkem a kostelem), Malenovice (zobrazen hrad s dvěma věžemi na kopci), Tlumačov (obrázek s opevněním) a Pohořelice, Zlín, samozřejmě Velehrad, ale i Mařatice. Velká města jsou zobrazena jen značkou, zobrazující opevnění - jsou tak označeny pouze Holešov, Kroměříž, Hradiště a Uherský Brod. Fryšták, Napajedla, Buchlovice a Lukov(!) jako městečka.
Názvy lokalit jsou psány německy, v mnoha případech foneticky (například Nidkowitz místo Kvítkovic,) nebo zkomoleně (Bohorsens místo Pohořelic). Na mapě můžeme rozeznat značku pro Otrokovice, Komárov (Komarno!), Topolnou (Topolana), Bílovice (Willowitz), Včelary (Ceraly), Spytihněv (Spitin), který však podle mapy leží blíže Hradišti než Babice. Naprosto chybně jsou lokalizovány vsi mezi Malenovicemi a Zlínem – Jaroslavice a Oldřichovice severně od Malenovic, naopak Mlatcová, Pržné, Lhotka a Louky na jihovýchod od Zlína. Rovněž nesprávně je lokalizován Jarošov, Kunovice a další. Některá zobrazená místa nelze podle názvu identifikovat – například ves Malon mezi Pohořelicemi a Komárovem, či Traskon mezi Malenovicemi a Březolupy (Presolup). Na mapě nejsou ještě zobrazeny vesnice založené hrabětem Rottalem o 30 let dříve před vznikem této mapy – Halenkovice s Eleanorovicemi, Žlutava, Jankovice či Nová Dědina.
U ředky Moravy není zachyceno charakteristické vybočení jejího toku nad Napajedly na východ, a chybí zcela tok Dřevnice. Z přítoků je uvedena pouze Olšava a pravděpodobně potok Salaška i s jejím neidentifikovaným přítokem. Nejblíže znázorněné hory jsou Chřiby, poněkud posunuté na západ, a kopce nad Lukovem a u Luhačovic. Hospodářskou činnost v okolí označuje pouze symbolická kresba lomu a nápis „Marmorsteinbruck“ u Cetechovic.
Jen několik let po vydání této mapy bylo přistoupeno k novému mapování Moravy, tentokráte již v zájmu státu a tak Wischerova mapa se stala vlastně zbytečnou a nebyla již více šířena.
Müllerova mapa Moravy (1716)
V roce 1708 rozhodl rakouský císař Josef I. (1678 – 1711) o zmapování Moravy. Úkolem byl pověřen císařský důstojník kapitán inženýr Johann Christoph Müller (1673 – 1721). Práce zahájil ještě v tom samém roce a dokončil je v roce 1712. Postupně jednotlivě zmapoval všech 6 moravských krajů. Závěrečné práce a revize trvaly až do roku 1716. Mapa se skládá ze 4 tiskových desek a má přibližné měřítko 1:180 000. V mnoha postavami ozdobené kartuši je umístěn čtyřřádkový název TABULA GENERALIS MARCHIONATUS MORAVIAE IN SEX CIRCULOS
DIVISAE..., z něhož vyplývá předmět a základní podoba mapy. Obsahuje rám mapy se zeměpisnými souřadnicemi, sídla, silnice, hranice zemské a krajské, vodstvo tekoucí i stojaté, porosty přírodní i kulturní, reliéf vyjádřený stále ještě kopečkovou metodou a názvosloví v německém, někde i českém jazyce. O rozsáhlosti práce svědčí skutečnost, že Müller zaznamenal na mapě celkem 4091 sídel. Mapa se stala později podkladem pro mnoho odvozených map, které se vydávaly v celé Evropě.
Napajedla leží na levém břehu Moravy se znázorněným mostem a císařskou cestou probíhající od Holešova přes Machovou a Otrokovice k Uherskému Hradišti. Od ústí Dřevnice do Moravy po Spytihněv jsou zakresleny lužní louky se stromy. Za Moravou pod horami je značkou zobrazen sirný pramen.
Mapa již obsahuje kromě okolních měst a městeček již všechny vesnice v okolí. Kolečkem je vyznačena i lokace Prusinek, byť bez vlastního názvu. V Otrokovicích, Bílovicích a Březolupech je navíc vyznačeno panské sídlo. Od Tlumačova po Kvítkovice je vidět soustava vedlejších toků řeky se třemi rybníky, mezi Kvítkovicemi a Malenovicemi jsou zakresleny další dva.
