Napajedla ve středověku
2. Napajedla v období středověku až po začátek 17. století
Po začleněni Moravy do Českého státu dochází ke vzniku hradské správní soustavy. Centrem jednoho takového obvodu bylo významné hradiště ve Spytihněvi na ostrove mezi jednotlivými rameny reky Moravy, strategicky umístěné před vstupem do Napajedelské brány. hradiště dal pravděpodobně zbudovat knize Břetislav I. v první polovině 11. století a bylo pojmenováno po jeho synu a nástupci, knížeti Spytihněvovi.Jeho obvod se rozkládal po obou březích reky a zahrnoval podstatnou část Uherskohradišťska a Kroměřížska.
Nejstarším pramenem, na který se můžeme odvolat, je listina olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141, kde se uvádí, ze ke kostelu ve Spytihněvi náleželo čtrnáct osad a 36 popluží v dalších dvaceti osadách, mimo jiné i Lubná, Kvasice a Bělov. Severně od spytihněvského hradského obvodu se rozkládal obvod přerovský, k němuž patřily již vesnice Otrokovice a Tlumačov. O Napajedlích není v této listině zmínky. Kdo ví, nejsou-li skryty pod jiným jménem? Lokalizaci některých obci, v tomto liste uvedených, se nepodařilo dodnes prokázat.
Název Napajedla je starobylý, ojedinělý v našich zemích. Svědčí o tom, ze již dávno při obchodní stezce podél řeky Moravy, snad u brodu přes reku, vzniklo obchodní a řemeslné sídliště. Vedla tudy jedna větev pověstné jantarové stezky od Olomouce pres Přerov, podél Moravy k Hradišti a dále k jihu. Druha větev vedla z Olomouce na Kroměříž, překračovala Chřiby po tzv. hradské cestě a u Spytihněvi se napojovala na cestu od Přerova.
Význam Napajedel stoupl po zániku Spytihněvi v první polovině 13. století. Původní osada se rozkládala obdobně jako Spytihněv či nove založené město Uherské Hradiště na ostrově mezi rameny reky Moravy. Na tomto ostrove stávala napajedelská tvrz, později uváděna i jako hrad, a prvotní obytná zástavba. Možná, ze zde stal i nejstarší napajedelský kostelík, protože později zde stala kaple, která dala název této nejstarší části Napajedel. Dodnes se čtvrti pod náměstím k Moravě říká Kaple, Na kapli. Napajedla byla součástí královského (zeměpanského) majetku a byla od 13. století spravována po pádu Spytihněvi z hradu Buchlova. Zprávy o nejstarších osudech Napajedel, které se staly hospodářským střediskem panství, se však nedochovaly.
Markrabě moravský Karel, pozdější král a císař Karel IV. obdařil obyvatele městečka Napajedel privilegiem, aby si směli brát k stavbě a pálení dřeva z královských Hříběcích lesů (= dnešních Chřibů). Datování tohoto privilegia je nejisté, protože vlastní listina neexistuje a na privilegium se odvolává listina až z doby Zikmunda Lucemburského. Starší historici kladli její datum už k roku 1344, dnešní se přiklánějí až k 60. letům 14. století.
nejstarší zmínka o Napajedlích - Brněnská právní kniha z let 1355-1357
Historická existence Napajedel je tak spolehlivě doložena v brněnské právní knize, která vznikla mezi r. 1355 a 1357, a v jejímž textu je obsazen zápis o městečku Napajedlích (oppidum Nappaidl). Další zmínka je v nejstarší uherskohradišťské městské knize k roku 1362, zmiňující se o vyběru mýtného v Napajedlích. Syn Karla IV., markrabě moravsky Jan Jindřich dal r. 1371 vložit do zemských desek svou poslední vůli, podle níž "tvrz Napagyedl s městem i mýtem i vším příslušenstvím" byla poručena nejmladšímu synu Prokopovi. Napajedla se však později dostala do rukou jeho bratra Jošta, který udělil lénem r. 1386 Napajedla s tvrzi, mýtem a mlýnem svému příznivci Heraltu z Kunštátu, představiteli významného Českého panského rodu. V té době se Napajedla rozšířila na levém břehu řeky o nynější náměstí, byla pravděpodobně opatřena spise než hradbami jen dřevěnou ohradou a na jižním a severním konci ukončena dolní a horní branou. Nad ohradou východně od městečka, ke kopci, který se dnes jmenuje Kalvárie, se rozkládala velká panská zahrada. Morava byla v té době zachvácena občanskou válkou mezi stoupenci markraběte Jošta a jeho bratra Prokopa, což trvalo až do roku 1405, kdy Prokop zemřel a konečně nastal klid. V roce 1416 zemřel syn Heraltův Heralt mladší z Kunštátu a Napajedla jako odúmrť spadla znovu na markraběte Jošta.
Dne 28.10.1421 stvrzuje Zikmund Lucembursky Napajedelským privilegium svého otce Karla IV.
Husitské hnutí v té době nacházelo mnoho stoupenců na Moravě, mezi jiným i v Napajedlích.. Roku 1418 se musí zpovídat napajedelský farář Mikuláš před olomouckým biskupem, aby se sám očistil z husitství. Městečko však zůstalo věrno císaři Zikmundovi, který mu zato obnovil privilegium svého otce Karla IV. a potvrdil právo na dřevo z markraběcích lesů. Roku 1423 přitáhlo husitské vojsko ke Kromeříži, dobylo Přerova, Kvasic a snad i Napajedel.. O tři roky později udeřila na Napajedla husitská vojska znovu. Byly dobity i Malenovice, Zlín a Uherský Brod. Potřetí se Napajedla stala obětí válečné vřavy v roce 1432, kdy táhl Prokop Holý z Kyjova na Přerov.
Novým zástavním pánem Napajedel se stal v letech 1437 - 1448 Dobeš z Tvorkova, kterému patřily i nedaleké Kvasice. Za doby Jiřího z Poděbrad a Jagellovců se zástavní páni Napajedel často střídali (Dobeš ze Žeravice 1460, Jan Svojše ze Zahrádky 1460-66, Albrecht Kostka z Postupic (1466), Štěpán z Popelova 1480, Jan Bořita z Bystrice 1486). Druha polovina 15. století přinesla poddanému lidu mnoho strasti. Jednak Morava se stala dějištěm válek s uherským králem Matyášem (r. 1469 dobyl Napajedel, které držely s králem Jiřím), jednak nastal hlad a mor. Byly zpustošeny a zanikly i mnohé vsi a města. V nejbližším okolí Napajedel to byla například ves Prosinky (Prusínky, na jejichž místě vznikl později hospodářský dvůr), Bunějov u Otrokovic (Buňov) a zejména městečko Podhradí, které se rozkládalo východně od Napajedel, bylo sídlem panství, a jistě ve svém významu s nimi soupeřilo. Na podhradském panství dále zanikly vsi Doubravy, Dalenovice, Pěnkov a Sedlišťky.
Napajedla ve 14. - 16. Století.. Legenda: 1. středověká tvrz, 2. místo původního kostela - později kaple. 3. Starý žerotínský zámek, 4. horní brána, 5. dolní brána, 6. Starý kostel
Kolem roku 1500 držel Napajedla Petr Přibík Svojše ze Zahrádky z Českého vladyckého rodu. Spravoval je opět společně s hradem Buchlovem, jak o tom svědčí zápis z r. 1500, který si dal potvrdit od krále Vladislava Jagellonského.Po něm následoval jeho bratr Diviš a prostřednictvím jeho dcery (?) Anny ze Zahrádky získal Napajedla r. 1520 do dědičného držení, tedy již ne jen jako zeměpanskou zástavu, její manžel, příslušník jednoho z nejvýznamnějších moravských rodu, pan Václav z Žerotína.
Po Václavovi, který zemřel r. 1534, se buchlovského a napajedelského panství ujal jeho syn Pavel ze Žerotína. Roku 1542 prodal i jménem svých bratrů Jana a Václava Buchlov včetně nově nabytých Buchlovic svému švagru Janovi Ždánskému ze Zástřizl, čímž definitivně došlo k oddělení buchlovského a napajedelského Panství.. Od Buchlova však připojil k Napajedlům rozsáhlé území v horách s Vrbkou, Lubnou a Kostelany, jeho otec rozmnožil panství již o Kudlovice a Sušice. Václav ze Žerotína r. 1531 získal pustou ves Prusínky. Spytihněv s Topolnou byl od počátku 14. století lénem olomouckých biskupů, které v letech 1546 - 1555 drželi napajedelští Žerotínové. definitivně k napajedelskému panství byly připojeny až v roce 1580. Takový byl rozsah napajedelského panství na přelomu 16. a 17. století.
Většina obyvatel městečka se zabývala zemědělstvím, hlavními plodinami byla pšenice a ječmen, méně již žito, oves a konopí. Na prosluněných stráních nad řekou se dařilo vinné révě. (Napajedla jsou dodnes nejsevernějším výběžkem pěstování vina na jižní Moravě), pěstovaly se i jabloně. Rozšířena byla i řemesla - hrnčíři, ševci, jsou doklady o existenci řezníka a mlynáře, dále v městečku žili tkalci, soukenici a včelaři. pravděpodobně se zde usadilo i par Němců a byl dán zaklad pozdější židovské obci.
V době Žerotínů zažila Napajedla nebývalý rozkvet. Rozvoj specializovaného zemědělství, řemesel a obchodu se odrazil na vzhledu Městečka.. Předně v husitských nebo uherských válkách vzala za své. Původní napajedelská tvrz na ostrove, společně s kostelíkem a pravděpodobně i tamější zástavbou.
Majitele panství si postavili na naměstí panskou budovu, později zvanou starým zámkem. Proti zámku vedle fary, v místech pod dnešními kostelními schody stal novy kostel, který sloužil pravděpodobně jak bratrskému sboru, tak i katolíkům. byl několikrát opravován. Roku 1580 byla vystavena kostelní věž a obnoven kůr. Roku 1540 Pavel z Žerotína rozprodal panskou zahradu nad náměstím a za horní branou na podsedky a grunty, čímž vznikly dnešní Napajedelské části Záhumení (Komenského ulice), Podsedky (Žerotínova ul.) a Zábraní.
Po Pavlově smrti vlastnil Napajedla jeho nejmladší syn Bedřich (1551 - 1568) a pote jeho bratr Frydrych ze Žerotína (1568 - 1574). Ten upravil napajedelským poddaným roboty a některé poplatky. Přestože Frydrych byl stále na živu, Napajedla převzal r. 1574 třetí bratr Jan Jetřich, který prodal panství r. 1582 Zdeňkovi z Vartenberka.
Tak, jak Žerotínové podporovali Jednotu bratrskou, za katolického pána Zdenka z Vartenberka ji nastaly na Napajedlích zle časy a vůbec situace obyvatel městečka se zhoršila.