Trochu zeměpisu

1. Zeměpisná poloha, katastr. území

Napajedla leží ve východní části našeho státu, na Moravě, v místech kde reka Morava si prorazila cestu mezi horskými pásmy v tzv. Napajedelské bráně. Zeměpisné souřadnice Napajedel jsou 49° 10´ 16´´ severní zeměpisné šířky a 17° 31´1´´ východní zeměpisné délky. Místní čas oproti středoevropskému se tak liší o +10 minut a 4 sekundy.

2. Správní členěni

Katastr obce má 19, 8 km², od začátku století se jeho výměra snížila z 22, 1 km² v důsledku změn hranic se sousedními Otrokovicemi při stavbě letiště a průmyslových podniků. Na jihozápadní straně Napajedla sousedí se Spytihněví, na západě s Halenkovicemi, na severu se Žlutavou a Otrokovicemi, pouze na několika stech metrech sousedí na severovýchodě s katastrem Kvítkovic, které jsou dnes městskou částí Otrokovic, na východě s Pohořelicemi a na jihovýchodě a jihu s Komárovém a Topolnou.

Rozdělení pozemků v ha (k 31.12.2011):

Nejnižší bod katastru : 181 m.n.m. v trati Bezedné v jižní části katastrálního území.
Nejvýše položený bod katastru: 338 m.n.m. vrch Maková.
Kostel: 201 m.n.m.

Katastrální hranici na jihu katastru od silnice na Topolnou (kota 189 m) tvoří tok potoka Buravy, asi v délce 700 metru, pak se náhle její směr vrací k severu a hranice vede podél štěrkoviště (181 m) až k západní straně slepého ramene Moravy, zvaného Německé. Dále částečně sleduje tok Moravy po jejím pravém břehu proti proudu, lomí se na severozápad, překračuje silnici i železniční trať, vede úžlabinou v trati Svatojánka, dosahuje hřebene u Stadlisek (290 m), odkud vede po hřebeni kopce Maková (338 m) severním směrem až k silnici z Napajedel na Halenkovice nad Radovany (270 m). Hranice dál stoupá asfaltovou polní cestou v trati U cihelny a v těchto místech dosahuje svého nejvyššího bodu, kolem 330 metrů nad mořem. Nad žleby se lomí a klesá k severozápadu, kopíruje tok potůčku a asfaltovou silničku ze Žlabů, překračuje silnici na Žlutavu (212 m), vede přes vrch Dubová (260 m) a rovnoběžně ve vzdálenosti 500 metru vede nad řekou Moravou (250 m) až k cípu lesa Tresný mezi Žlutavou a Otrokovicemi. Zde klesá k řece Moravě, a kousek pod jejím soutokem s Dřevnicí se prudce lomí k jihu a vede po jejím pravém břehu až k železničnímu mostu (184 m). Odtud sleduje železniční trať k severovýchodu a za shlukem průmyslových objektu při hlavni silnici na Otrokovice se lomí a kolem skladky vede ke křížku (210 m) u křižovatky do Pohořelic. Po několika metrech opouští vpravo silnici do Pohořelic a stoupa mezi poli téměř přímo jižním směrem až ke Křížku (277 m) mezi Pohořelicemi a Kalvárii. Dále klesá k Bakoši a odtud pokračuje po severní straně Komárovské obory k potoku Burava. klesá k jihozápadu její nivou, překračuje silnici na Komárov a vede až k místu, odkud jsme její průběh začali popisovat, k mostu na silnici z Napajedel do Topolné.

Místní názvy a zemědělské trati:

• niva podél řeky Moravy od severu k jihu:
  Nové louky, U letiště, Nivy, Za zámky, Pod strání, Hamry
• trati v severní části katastru mezi Kvítkovicemi a Pohořelicemi:
  St. louky, Nivy, Dolní padělky, Horní padělky
• nad městem po východní straně:
  Díly za humny, Kalvárie, Stara hora, Malina, Díly za Malinou
• jižně od města v jihovýchodní části katastru:
  Bakoš, Prusinky, Obora, Topolský luh, Bezedné,
• kopce za Moravou, severozápadně a zapadně od města:
  Pod Dubovou, Za žlebem, Ohrady, U cihelny, Radovany, Maková, Nad strání, Svatojánky.

Obec Napajedla je v současné době tvořena pouze katastrální obci Napajedla. V osmdesátých letech 20. století byly k Napajedlům přičleněny obce Pohořelice, Oldřichovice a Komárov (celková rozloha 36,2 km2 a 9313 ob. v roce 1980), které se po politických změnách na počátku 90. let znovu osamostatnily.

Až do roku 1898 byla Napajedla městysem (městečkem), od r. 1898 mají statut města (potvrzen městský národní výbor r. 1964). Ze zemědělského města se postupně vyvinulo průmyslové centrum. Ekonomicko-demograficky jsou Napajedla součástí zlínsko-otrokovické aglomerace (celkem kolem 120.000 obyvatel).

Administrativně - správní příslušnost:

Město patří od r. 1961 k okresu Zlín (1949 - 1989 Gottwaldov).

V letech 1848 - 1949 byla Napajedla sídlem soudního okresu, který v letech 1849 - 1854 byl součástí okresního hejtmanství v Holešově, od roku 1868 byl Napajedelský soudní okres přičleněn k okresnímu hejtmanství v Uherskem Hradišti.

Obvod soudního okresu tvořila v roce 1854: města a městečka Napajedla, Zlín, Malenovice a Tlumačov a vesnice (podle abecedy) Bohuslavice, Březnice, Březolupy, Halenkovice, Jankovice, Karlovice, Komárov, Košíky, Kudlovice, Kvítkovice, Lhota u Malenovic,Lhotka, Louky, Mladcová, Oldřichovice, Otrokovice, Pohořelice, Prštné, Salaš, Sazovic, Spytihněv, Svárov, Šarovy, Tečovice, Topolná a Žlutava.

V roce 1884 byly odloučeny Jankovice k soudnímu okresu Uherské Hradiště. K další významné změně došlo v roce 1923, kdy byl vytvořen nový soudní okres ve Zlíně. Od napajedelského okresu byly odděleny Sazovice, Tečovice, Malenovice, Lhotka, Louky, Prštné, Mladcová, Salaš, Bohuslavice a Březnice a samozřejmě Zlín. Během následujících deseti let Zlín získal již takový ekonomicky a demograficky potenciál, že r. 1935 byl vytvořen ze soudního okresu Zlín politický okres, k němu byly navíc připojeny další bývalé obce soudního okresu Napajedla: Lhota u Malenovic, Otrokovice, Kvítkovice, Tlumačov a Žlutava.
U soudního okresu napajedelského zůstalo tedy v letech 1935 - 1949 pouze 13 obcí: vedle Napajedel Březolupy Halenkovice, Karlovice, Komárov, Košíky, Kudlovice, Oldřichovice, Pohořelice, Spytihněv, Svárov, Šarovy a Topolná.

Vývoj hranic soudního okresu napajedelského

V roce 1949 byl Napajedelský soudní okres zrušen, Zlín byl přejmenován na Gottwaldov a obce Napajedla, Halenkovice, Karlovice, Komárov, Oldřichovice, Pohořelice a Šarovy byly připojeny k okresu Gottwaldov. Ostatní obce se staly součástí okresu Uherské Hradiště.

V roce 1961 došlo k další, zásadní administrativní změně, kdy původní okresy byly zrušeny, různě pospojovány bez ohledu na tradici. Z bývalých okresů Gottwaldov, Vizovice a Valašské Klobouky byl vytvořen velký okres gottwaldovský. V našem okolí došlo k jediné změně - Spytihněv byl odloučen od Uherského Hradiště a připojen ke Gottwaldovu.

V rámci reformy územní správy v r. 2002 zanikly okresní úřady, jejich kompetence přešly na kraje a obecní úřady v tzv. obcích s rozšířenou působností. Obcí s rozšířenou působností pro Napajedla se staly Otrokovice. Byly vytvořeny obvody těchto ORP. Obvod ORP Otrokovice patří k těm nejmenším - zahrnuje Otrokovice, Tlumačov, Bělov, Napajedla, Žlutavu, Halenkovice, Komárov, Oldřichovice, Pohořelice a Spytihněv. Napajedelský městský úřad je pověřen výkonem statní správy (tzv. pověřený obecní úřad) pro obce Halenkovice, Komárov, Oldřichovice, Napajedla, Pohořelice, Spytihněv a Žlutava.

3. Geologie a tektonika, nerostné suroviny, orografie, geomorfologie.

Geologicky je území Napajedel tvořeno středním eocénem až spodním oligocénem - flyšovým pásmem jako celá vnější strana karpatského masivu. Jde o flyš s převahou vápnitých jílovců nad středně až jemně zrnitými, většinou glaukonitickými pískovci. Mezi Žlutavou a Napajedly vystupuje svrchní paleocén - flyš s jemnozrnnými kamennými pískovci a šedými a pestrými jílovci.

Jižně od Napajedel začíná Vídeňská pánev, tvořená neogenickými sedimenty.
Niva řeky Moravy je pokryta naplavenými povodňovými hlínami, říčními písky a štěrkopísky, střední polohy jsou pokryty úrodnými sprašemi se silným vápenným podílem.

Těžba nerostných surovin: v nánosových oblastech při Moravě (Bezedné) jižně od Napajedel se těží štěrkopísky, sprašové naplaveniny pod kopcem Makovou a Dubovou vytvořily předpoklady pro těžbu cihlářské hlíny a výrobu páleného zboží. Cihelna velkostatku byla zalozena již r. 1850, druha cihelna r. 1911, obě však již zanikly. Těžba lomového kamene, především pískovce se zachovala v lomu u Žlutavy, když v minulosti se těžilo i přímo v Napajedlích - stěnový lom na vých. okraji města na kopci Kalvárie a další opuštěný lom u silnice do Pohořelic.

U Napajedel se v minulosti prokázala ložiska zemního plynu a ropy. V rozmezí 1925 - 1935 byly provedeny v zámeckém parku tři vrty (Nejhlubší byl první - 721 metrů), ve vápnitých pískovcích se narazilo na slibné stopy parafinické nafty a zemního plynu, avšak veškeré práce byly z finančních důvodů posléze zastaveny.

Napajedla v minulosti se vyznačovala bohatými prameny sirouhlíkových minerálních vod. Největší pramen se nazýval Slanica a nacházel se pod kopcem Maková. Kolem pramene vznikly lázně, které v jednoduché formě přetrvaly dodnes.

Orograficky Napajedla a jejich okolí patří do Karpatské provincie. Pásmo Středomoravských Karpat - Chřibů, je odděleno od navazující Vizovické pahorkatiny Hornomoravským a Dolnomoravským úvalem, které se stýkají právě u Napajedel v Moravské bráně. Mezi Napajedly a Spytihněví začíná vnější nejvýchodnější vedlejší hřeben Chřibů kopcem Maková (338 m), který přechází u Halenkovic v hlavní hřeben, vedoucí přes Budačinu, Komínky, Jílovou na Brdo (587 m). Východně od Napajedelské brány se zvedá Vizovická vrchovina, která začíná Kalvárií (260 m) nad městem, zvyšuje se však dále jen pozvolna a až u Karlovic a za Komárovem dosahuje výšky kolem 350 metrů.

Morfologicky jsou oba svahy nad Napajedelskou bránou významnou ukázkou svahu vzniklých tektonickými poruchami. Na katastru Napajedel se vytvořilo jen jedno významnější údolí sledující tok potoku Buravy k severovýchodu a končící mezi Oldřichovicemi a Karlovicemi. Na západní straně vznikla jen krátká údolí, spíše žleby, jimiž stéká voda bezejmennými potůčky ve Žlebech pod Dubovou, přes Šardici, Radovany a Svatojánku. První větší údolí ve východní části Chřibů vzniká až pod západním svahem Makové a Halenkovicemi (Zádřínové).

4. Klimatologie

Napajedla patří ke klimaticky teplejším oblastem naší republiky. Průměrná roční teplota vzduchu v celé Napajedelské bráně a na přilehlých kopcích dosahuje 8,5 °C. Teplejší oblasti u nás jsou jen v Dolnomoravském úvalu, v povodí Dyje a dolních toku Jevišovky a Svratky a v Polabí.

Zimy zde patří k velice mírným. Délka období mezi posledními jarními a prvními podzimními mrazy dělá víc než 160 dnů a dnů s minimální teplotou pod bodem mrazu bylo zaznamenáno v průměru jen 99. Počet letních dnů s teplotou nad 25 °C je kolem 65, což je nejvíc na celé Moravě.

Vedle teploty vzduchu druhým významným klimatickým prvkem je oblačnost a sluneční svit. Slunce v Napajedlích svítí v průměru 1880 hodin, což představuje 42% astronomicky možného svitu (po přepočtu je to 5 1/4 hodiny denně).

Roční úhrn srážek je poměrně nízký (asi 620 mm), který je způsoben severo-jižním směrem údolí řeky Moravy a polohou na závětrné straně Chřibů. Pokud zde však zaprší, tak zaprší pořádně. Intenzita srážek je poměrně vysoká. Počet srážek v zimě je asi poloviční proti letnímu období. Celá oblast Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu patří k místům s největším výskytem bouřek. Do roka je jich v Napajedlích přes třicet. Sníh se drží na okolních stráních zhruba 55 dnů do roka, jeho výše však bývá minimální.

Na základě všech těchto uvedených klimatických předpokladů okolí Napajedel patří k teplé klimatické oblasti, s mírně podprůměrnou výší srážek a mírnou zimou, což vytváří velice dobré podmínky pro zemědělskou výrobu. Počátek jarních polních prací vstupuje do druhé březnové dekády, zatímco setí ozimu je možno usutečnit ještě po 1. říjnu. Žně obvykle začínají kolem 11. července.

5. Hydrologie.

Osu napajedelského katastru tvoří řeka Morava. Na území města vtéká pod Otrokovicemi a odtéká u Německého, celková délka na území města - 5,5 km. Teče s minimálním spádem (rozdíl kolem 1 metru) a průměrnou rychlostí 0,3 m/s, její průtok se pohybuje mezi 60 - 80 m³/s.

V napajedelském katastru přijímá z právě strany pouze malý potok vedoucí od Žlebu a Žlutavy, jenž po 2,5 km toku se vlévá do Staré Morávky - slepého ramene řeky pod Dubovou.
Z levé strany nejprve odvodňuje pole mezi Pohořelicemi a Kalvárií potůček, který v části města od Jiráskovy ulice až po Nábřeží je veden kanálem pod zemí. Potok není delší než 500 metrů.

Dalším přítokem na území katastru je Pohořelický potok, který sbírá vody z pohořelských a oldřichovických kopců, mezi Pohořelicemi a Leopoldovem překračuje silnici a teče údolím mezi Bakošem a Prusínkovskou oborou. Vlévá se do severozápadního cípu slepého ramene, zvaného Německé. Jeho celková délka je 6 km. Jihovýchodní část katastru odvodňuje potok Burava, pramenící pod lesem mezi Oldřichovicemi a Karlovicemi. Dotýká se napajedelského katastru pod Prusínkovskou oborou a tvoří její hranici až k štěrkovištím u Moravy. Pokračuje dál, teče kolem Topolné a Kněžpole a vlévá se do Moravy u Jarošova. Celková délka potoku je 12 kilometrů.

Morava byla regulována počátkem tohoto století a pozůstatkem starého koryta je několik slepých ramen, které se v okolí Napajedel dochovaly. Je to zejména Stará Moravka mezi Dubovou a městem, Pahrbek (hloubka 4 m), jižně od města s autocampingem a rekreačním zařízením, a Německé, ještě blíže Spytihněvi, které je rájem rybářů. Celé oblasti kolem Pahrbku a Německého se říká Pěnné. Z Německého vytéká potůček, který doplňuje vody štěrkovišť u Spytihněvi - malého štěrku, velkého štěrku a Bezedného. Jejich hloubka dosahuje až 6 metrů.

6. Biogeografie

Katastr Napajedel je tvořen dvěma základními ekosystémy - společenstvími rostlinstva a živočichů v jejich základním prostředí.

Jednak se jedna o ekosystém na údolní nivě řeky Moravy, jenž je tvořen mrtvými rameny, tůňkami a původně zaplavovanými loukami, přeměněnými v ornou pudu. Charakteristickým vysokým porostem, jako zbytkem lužního lesa jsou různé druhy vrb, olše lepkavá, jasan ztepilý, topol bílý a jilm. V podrostu se vyskytuje konvalinka vonná, orsej jarní, netýkavka nedůtklivá, svízel a jiné. Nejnápadnějšími zástupci rostlinstva slepých ramen a tůní jsou rostliny s listy plovoucími na hladině jako lekníny a stulíky, popř. rdesty. Rozsáhlejší porosty v mělkých vodách při pobřeží tvoří rákos obecný. Z dalšího rostlinstva patří k nejrozšířenějším kosatec žlutý, šťovík koňský, šípatka vodní a různé druhy ostřice. Druhým systémem jsou bukohabrové doubravy na okolních stráních, kde převládá vedle dubu a buku i habr obecný, lípa malolistá, křoviny tvoří bez černý, hloh obecný a ptačí zob. V bylinném podrostu roste dymnivka dutá, bazanka vytrvalá, ptačinec, ostřice, kostival hliznatý.

7. Obyvatelstvo

Počet obyvatel Napajedel svého maxima dosáhl v 80. letech, od roku 1992 se jejich počet s výjimkou tří roků nepřetržitě snižuje. Mezi roky 1970 a 1980 přírůstek činil téměř 2000 obyvatel. Jednalo se zejména o důsledek migrace okolního obyvatelstva v souvislosti s výstavbou sídliště na břehu Moravy v prostoru Zábraní a Chmelnice. Sídliště bylo postaveno pro stabilizaci pracovníků obou největších podniků ve městě (Fatra a ČKD Slavia) a přírůstek obyvatel Napajedel se projevil značným poklesem lidnatosti okolních vesnic, z nichž lidé do Napajedel dojížděli za prací. Pro polovinu 70. let byl navíc typický vysoký přirozený přírůstek obyvatel vyvolaný populační politikou státu. V osmdesátých letech se snížil přirozený přírůstek na minimum a v okolí Napajedel pokračovala emigrace do měst, nyní zejména do Otrokovic, Zlína a Uherského Hradiště. V roce 1980 žilo ve městě 7 747 obyvatel, o deset let poté 7 784 obyvatel, v roce 2001 7607 osob.

Vývoj počtu obyvatel Napajedel a okolních obcí v letech 1961 - 2011.

Na počátku nového tisíciletí došlo k výraznému poklesu počtu obyvatelstva, v absolutních číslech o cca 400 osob. Projevil se vliv snížení zaměstnanosti v důsledku zániku firmy Slavia a poklesem pracujících ve Fatře. Druhým trendem, i když ne v této oblasti tak markantním, byla výstavba nových domů v okolních vesnicích – počet obyvatel Halenkovic se zvýšil o 100 osob, ve Žlutavě o 50.

Vývoj obyvatelstva a počtu domů v Napajedlích od 17. st. do r. 2011

Podle posledního sčítání lidu v r. 2011 žilo v Napajedlích 7246 osob, z toho v produktivním věku 15 až 64 let 5106 obyvatel, t.j. 70,5% , z toho ekonomicky aktivních bylo 3647 osob. obyvatel. Děti do 15 let bylo 968 (13,4%) a obyvatel v postproduktivním věku 1172, což bylo 16,2%. Průměrný věk obyvatel je 42,3 let.

V roce 2012 se živě narodilo celkem 63 dětí, zemřelo 89 obyvatel. Přirozený úbytek činil 26 osob. Do obce se přistěhovalo 112 lidí a 120 lidí se vystěhovalo. Celkový úbytek tak činí 34 osoby.

Počty narozených, zemřelých, přistěhovalých a vystěhovalých, jakož i celkového ročního přírůstku/úbytku
obyvatel Napajedel v letech 1991 - 2012

Protože uvedení národnosti a náboženské víry ve sčítacích aktech bylo dobrovolné – 1700 osob neuvedlo svou národnost a 3 159 neuvedlo své náboženské vyznání, je vypovídací schopnost následujících údajů jen minimální. Po odečtení těch, kteří svou národnost ani náboženské vyznání neuvedli, se k české nebo moravské národnosti přihlásilo 92,7% obyvatel, ke slovenské 1,2%, k ukrajinské 0,2% a k vietnamské rovněž 0,2% obyvatel. Obdobně za věřící se prohlásilo 45,3%. K římskokatolické církvi svou příslušnost uvedlo 54,6% všech věřících, církev československá husitská měla 1,7%, českobratrská církev evangelická 1,2%, Svědkové Jehovovi 0,3% a pravoslavná církev 0,1%. Podíl osob bez náboženské víry byl 54,7%.

Základní a střední vzdělání bez maturity mělo 54,7% obyvatel nad 15 let, středoškolské s maturitou (vč. nástavby a vyššího odborného vzdělání) 31,5% a vysokoškolské 10,4% osob.

Většina zaměstnaných obyvatel Napajedel pracovala v průmyslu a stavebnictví (46%), ve službách (40,5%) a pouze 1,2% v zemědělství. Napajedla a Otrokovice patří ke dvěma obcím okresu Zlín, kde je nejvyšší zaměstnanost v průmyslu jedna z nejvyšších. Zhruba asi 1500 osob vyjíždí denně za prací mimo město, především do Zlína a Otrokovic. Do škol mimo obec navíc vyjíždělo denně dalších 400 osob.

Celkový počet obydlených domů v r. 2011 byl 1369 (z toho obydlených 1248) a v nich 2 910 bytů (z toho 1223 bytů v rod. domcích a 1603 bytů v bytových domech). Na jeden dům připadalo 2,2 bytu a 5,3 obyvatele, což svědčí o vysoké převaze rodinných domků a venkovském charakteru města. Po roce 1991 bylo postaveno 202 nových rodinných domků a 15 bytových domů.

8. Průmysl

Napajedla jsou významným průmyslovým centrem celostátního významu. patří ke zlínsko-otrokovické průmyslové aglomeraci, jedné z nejvyspělejších v cele republice.

Prvními průmyslovými podniky byly potravinářské závody, které patřily velkostatku
- pivovar, pracující až do roku 1912,
- cukrovar, jeden z nejstarších na Moravě, založen r. 1837 (výroba zastavena r. 1931),
- pálenice (která údajně existovala již r. 1759) a
- pila, která pracovala od roku 1888 do r. 1949.
- V Napajedlích pracovaly dvě cihelny
  jedna od založení v r. 1850 patřila velkostatku až do r. 1926, v r. 1948 byla znárodněna a r. 1963 načas a 1976 definitivně byla zrušena. Zaměstnávala až 60 pracovníků.

Z malé strojírny, založené r. 1880 se vyvinula továrna na hospodářské stroje bratří Paříků, která zavedla od 20. let 19. století výrobu benzinových motorů. Dostala název Slavia podle jejich obchodní značky. Při továrně byla postavena slévárna šedé litiny. V roce 1930 zaměstnávali bratří Paříkové 500 lidí, po válce v roce 1946 počet zaměstnanců stoupl na 800 a později až na 1200. Továrna po většinu doby od r. 1945 neměla právní samostatnost (s výjimkou let 1950 - 1958) a byla součástí větších výrobních celků (Agrostroj, Motor Union, Čs. Závody naftových motorů, ČKD). Po roce 1990 došlo k jejímu zániku.

Největším průmyslovým podnikem je a.s. Fatra Napajedla. Byla zalozena r. 1935 na místě bývalého cukrovaru firmou Baťa a.s. Zlín. V továrně se vyrábělo pryžové zboží, v době ohrožení republiky zejména plynové masky. V roce založení zde pracovalo 150 zaměstnanců a jejich počet během tří let se zvedl na více než šestinásobek. Po celé poválečné období měla Fatra mezi 2000 až 2500 zaměstnanci. Výroba se přeorientovala na zpracování plastu a v tomto směru patří mezi největší podniky nejen v České republice, ale i ve střední Evropě. Hlavními základními surovinami jsou polyolefiny a PVC. Ve výrobním programu jsou podlahoviny, izolační folie, vrstvené folie, PVC trubky a profily, optické kabely atd. V letech 1966 - 1990 byla Fatra součástí Českych (resp. Československých do r. 1969) závodů gumárenských a plastikářských. V současnosti je Fatra samostatnou a.s., patřící do holdingu Agrofert.

10. Zemědělství

Niva řeky Moravy a mírně zvlněné okolí Napajedel zejména na východní straně patří k řepařsko-ječné zemědělské výrobní oblasti. Výhodné klimatické poměry a středně těžké černozemní půdy dávají předpoklady vysokých výnosů řepy a obilovin, ječmene a pšenice. Žito se pěstuje ve vyšších polohách katastru a v okolních vesnicích.

Z technických plodin se občas vysazuje mák a řepka. Vinné révě se daří na prosluněných stráních nad Moravou, pěstuje se však výhradně v malém. Napajedla jsou nejsevernějším výběžkem pěstovaní vinné révy na jižní Moravě. Důležité je ovocnářství (především jabloně, slivoně, meruňky a broskvoně).
V samotných Napajedlích je ale významnější živočišná výroba. Napajedla jsou pověstná svým hřebčínem s chovem anglických plnokrevníků (založen r. 1886), významný je chov hovězího a vepřového dobytka a drůbeže. Oblíbené je včelařství.

11. Dopravní infrastruktura

Státní silnice I. třídy č. 55 Poštorná, st. hranice - Břeclav - Otrokovice - Přerov - Olomouc tvoří základní dopravní osu v povodí Moravy. Počátkem 70. let byl vybudován obchvat města. Přestože její šířka je většinou přes 10 metrů, silnice nepostačuje dnešním vysokým nárokům na dopravu. patří mezi nejzatíženější v celé České republice. V současné době je před rozhodnutím a schválením několik variant nové rychlostní čtyřproudové silnice, jejíž výstavba však velmi negativně ovlivní ekologii okolí města. Ze státní silnice odbočuje vlevo silnice 2. třídy, vedoucí přes město do Topolné a Bílovic. Ostatní silnice v okolí jsou 3. třídy: Napajedla - Pohořelice - Oldřichovice - Bohuslavice, Napajedla - Žlutava - Bělov a Napajedla - Halenkovice. Za Prusínkami odbočuje severovýchodním směrem silnice do Komárova. Na jižním okraji katastru vede spojovací silnice k jezu do Spytihněvi.

Napajedla leží na dvoukolejné železniční trati č. 330 Přerov - Břeclav. Z nádraží vychází dopravní vlečka do podniku Fatra. Denně v pracovní dny zastavuje na nádraží v obou směrech 22 osobních vlaků a 2 rychlíky.

Autobusové spojeni Napajedel s okolím je orientováno především na spojení s Otrokovicemi a Zlínem z důvodu dojižďky do zaměstnání. Spojení k jihu na Uherské Hradiště již není tak intenzivní. V městě zastavují i dálkové autobusy do Brna, Prahy, Hodonína, Mikulova, Bratislavy a Olomouce.

12. Školství, kultura a zdravotnictví

Napajedla jsou sídlem školního obvodu pro obce Napajedla, Žlutavu, Pohořelice, Oldřichovice a Komárov. Ve městě jsou dvě úplné základní školy. V Napajedlích se nevyvinulo střední školství vzhledem k charakteru města. Je zde pouze střední odborné učiliště. Síť škol doplňuje základní umělecká škola s hudebními i výtvarnými odděleními.

Zdravotní obvod Napajedla zahrnuje i Halenkovice, Žlutavu, Pohořelice, Oldřichovice, Komárov a Spytihněv. Je zde základní ambulantní péče, dětská poradna, zubní oddělení. Specializovaná vyšetření je nutno vyhledat na poliklinice v Otrokovicích.

Město si váží své staré kulturní tradice. Působí zde městské kino, Klub kultury s divadelním a loutkovým sálem, město má vlastní folklorní taneční soubor Radovan. Klub kultury každoročně je místem pořádání celomoravského ochotnického divadelního festivalu. Centrem kulturního dění je Městská knihovna, spravující přes 20 000 svazků.