August von Cywiński - Puchala

August Alexander Johann Cywiński von Puchala se narodil se 16. července 1829 ve vídeňské čtvrti Wieden jako nemanželské dítě Kathariny Demuth,dcery Johanna Demutha, administrátora c.k. moravsko-slezských státních statků v Brně. O rok pozdeji se za otce dítěte prohlásil poručík Johann Cywiński de Puchala, důstojník Haličského pěšího pluku č. 9 v Kežmarku a následnou svatbou dítě legitimizoval.

Šlechtický rod Puchala pochází někde z Haliče. V pozdějších pramenech se uvádí, že August Cywiński měl domovské právo  v osadě Regulice (obec Alwernia, powiat Chrzanow) nedaleko Krakova. Otec a syn se ale ke svému polskému původu moc nehlásili, věrně sloužili rakouské monarchii. August údajně ani polsky moc neuměl. Absolvoval kadetku ve Štýrském Hradci a nastoupil k témuž pluku, v němž sloužil jeho otec. V roce 1848 bojoval proti povstalým Maďarům, v r. 1859 už v hodnosti kapitána se zúčastnil bitev u Magenty a Solerina proti rodící se Itálii. Byl pravděpodobně zraněn, přeložen k p.pl. 77 a r. 1860 jako částečný invalida penzionován. Penze mu byla vyměřena v roční dávce pěti set zlatých a dvaceti krejcarů. Usadil se v Kyjově, od r. 1869 v Hodoníně.

Je možné, že se znal již z osmačtyřicátého roku s majitelem napajedelského panství Jiřím Adolfem ze Stockau, protože snad již roku 1873 se přestěhoval do Napajedel, byť zámecký pán byl tehdy již mrtev. V říjnu 1880 koupil na Zábraní podsedek č.p. 123 za 4350 zl., kde s ním bydlela jeho matka Kateřina (nar. 1804 v Brně). Do Napajedel si přivedl z Kyjova hospodyni Josefu Velehradskou (nar. 1845 ve Ždánici), která mu věrně sloužila až do jeho smrti. August Cywiński zemřel na Nový rok 1905 na zápal plic ve věku 75 let. Byl pohřben o dva dny později do hrobu čís. 82. vlevo od hlavního vchodu. Žádný náhrobek, ani pamětní deska na jeho jméno už neupozorňuje. Upadl zcela v zapomnění.

A proč ho vlastně připomínám? August Cywiński patřil podle součastníků mezi nejtalentovanější mistry šachových úloh. Byl výborný šachista a vynikající stratég. Své vojenské zkušenosti dokázal zúročit při vytváření šachových problémů. Komponoval výhradně úlohy, kdy bílý dává mat ve čtyřech nebo pěti tazích. Začal je skládat již v 50. letech 19. století a otiskovaly mu je nejvýznamnější šachové časopisy v Evropě, m.j. Wiener Schachzeitung, Leipziger Illustrierte Zeitung, Illustrierte Familienzeitung aj.

Po jeho smrti šachový historik a teoretik dr. Eduard Mazel napsal o Cywińském dlouhý článek, který zveřejnily Wiener Schachzeitung*) v ročníku 1912 (str. 142 a 143) a v ročníku 1914 (str. 131 - 143), kde v závěru publikoval Cywinského 32 nejlepší úlohy (převážně čtyř- a pětitažek) z let 1855-1900 i s podrobným rozborem řešení.

Zde je jedna z jeho úloh:

Bílý dává mat 4. tahem

(1.Vf7+! Jxf7 (1...Ke6? 2.Ve7 mat) 2.Sb5+ Dxb5 3.De6+ Kxe6 4.Jf8 mat.)

Czwiński musel být známou figurkou v Napajedlích. Přátelil se s místní honorací, kam patřil starý pan děkan Sauer, jenž ho doprovodil na poslední cestě, lékárník Jelínek,

Doktor Mazel v článku podává i Cywińského charakteristiku: "... byl vysokého růstu, přes svých 65 let štramácký a vzpřímený. Železný klid vyzařoval z jeho vznešené tváře. To nejpodivuhodnější na něm byly jeho oči. Malé, šedavé, vyzařovaly zvláště ve chvílích, kdy hleděl na šachovnici zpod polozavřených víček přes jemné ocelové brýle, cosi nanejvýš energického a svědčícího o silné vůli. – Jeho charakter, jeho způsob života, jeho vlastnosti a záliby odpovídaly tomu, co se dalo předpokládat z jeho vzezření. Bryskní a necitelný, a já si myslím, že sotva bylo někdy lepšího a odvážnějšího vojáka než byl on. Nebezpečí ho rozjařovalo, nic se mu nezdálo obtížným. Co si jednou vzal do hlavy, muselo být důsledně provedeno."

Epilog:

V roce 2013 Jan Kalendovský na serveru Novoborského šachového klubu napsal o Cywińském článek (https://www.nss.cz/hleda-se-hrob-pana-augusta-cywinskeho-de-puchala), v němž se zmínil o tom, že se dotazoval v Napajedlích, jestli se neví, kde byl Cywiński pohřben. Nevědělo. Nevědělo se ani, že někdo takový existoval. Náhodou jsem na jeho jméno narazil ve starých archiváliích, a tak se mi podařilo dát pár dalších střípků k němu dohromady.

Jeho hrob už koupil někdo další. Možná by stálo za to, aby se na zdi za hrobem objevila cedulka s jeho jménem a základními údaji. Zasloužil by si to.

*) Wiener Schachzeitung je k dispozici on-line na www.anno.at